Archive by Author

METHOD MIXY


JARO S METHOD MIXEM!
Jako druhou letošní novinku jsme si pro vás připravili šest druhů method mixů, každý přesně k jednomu z našich základů. Použitými surovinami se nám podařilo dosáhnout perfektní konzistence mixů, které se tak po dopadu do vody okamžitě začínají rozpadat a vytvářet vnadící stopu. Nejedná se o žádnou ,,obyčejnou krmítkovku“ složenou z objemových surovin, ale kompletně vyvážený mix obsahující suroviny s vysokým podílem vlákniny a skvělou stravitelností. Dále jsou obohaceny například o výběrové ptačí zoby a naklíčená semena různých obilnin. Mixy jsou před-vlhčeny speciální zálivkou s konkrétní esencí a následně mírně dosušeny, což ve výsledku zaručuje ještě větší atraktivitu a okamžitou pachovou stopu po dopadu do vody. Skvěle se hodí při chytání na feeder či s method krmítkem, v kombinaci s našim MINI BOILIE ve stejných příchutích. Perfektní volba na brzké jarní chytání v chladné vodě!
Všechny příchutě najdete v sekci PRODUKTY/Method mixy.

CIBULOVÝ HŘIB (onion mushroom) – Novinka 2021!!!


JE TO TADY!
Jako první letošní novinku jsme si pro vás po dvouletém testování připravili kompletní,šestou řadu v našem sortimentu. Troufám si tvrdit, že jsme první firma na trhu, která použila jako surovinu do své výroby sušené houby. V kombinaci se sušenou zeleninou, se nám podařilo vytvořit naprosto odlišný signál nástrah, který naši výrobu opět posunul k ještě větší originalitě. ZELENINOVÝ základ je tak již šestým složením našich výrobků a opět v něm nenajdete žádnou totožnou surovinu (kromě pojivových složek) s našimi dosud nabízenými produkty.

O TÝDEN PRODLOUŽENÁ SEZONA PŘEPISOVALA TABULKY

Zima 2020 (mimořádné)



PRVNÍ VYCHÁZKA SEZONY – DALEKO ,,PŘED“ HRANICEMI!
Jak už je to posledních pár let zvykem, dávno je pryč doba ,,Ladovských zim“, kdy pro většinu rybářů začínala sezona květnem a končila v říjnu. Mírnější zimy nám dnes dovolují chytat prakticky celou sezonu a přestávku máme pouze, pokud hladinu pokryje vrstva ledu. Závěr roku 2020 se do počasí vydařil téměř na den přesně, a tak první větší mrazíky přišly až o silvestrovské noci. Poslední dva dny prosincového chytání se starou povolenkou, jsem si u vody užil doslova v opalovacím duchu, kdy to chvílemi na sluníčku nebylo ani na mikinu. První termín výdeje nových povolenek na letošní rok, byl v naší organizaci stanoven na sobotu 2.1.2021, což zaručovalo bez jednoho dne plynulý přechod do nové sezony. Spousta rybářů si na první výdejní termín přišla vyzvednout novou povolenku spíše z důvodu jakési jistoty a pocitu, mít tento proces za sebou a zbavit se tak této starosti v následujících měsících. První dny nového roku začaly teplotami okolo šesti stupňů pod bodem mrazu a tak podle reakcí ostatních rybářů u výdeje, bylo znát, že na ryby nemá nikdo do jara ani pomyšlení. O to větším překvapením pro všechny bylo, když jsem na tento výdej přijel v rybářském oblečení s naloženou výbavou v autě. Pro mnohé z nich jsem byl v tu chvíli za blázna. Já měl ale jasný plán, který bylo nutné okamžitě realizovat. Dlouhodobá předpověď totiž hlásila v následujících týdnech velké mrazy, což mi dávalo jasný signál o tom, že polo-zamrzlá voda o velikosti 20ha, na které jsem se chystal lovit, během pár dnů zamrzne úplně. Podle mého odhadu, jsem měl na ulovení ,,zimního“ kapra maximálně dva až tři dny, než revír zamrzne kompletně. Po odevzdání staré povolenky a vyzvednutí nové, jsem tedy okamžitě vyrazil omrknout situaci. Aby to byl začátek jak se patří, sv.Petr mi přichystal do cesty dvě komplikace, kdy jedna z nich nakonec zařídila to, že jsem tento den ani nenahodil. V půlce příjezdové cesty jsem narazil na obrovský strom, který ležel přes silnici. Před ním stála mávající postava, na které byla vidět radost z toho, že se zde objevil někdo, kdo by mohl pomoci. Každý jsme v tu chvíli měli problém. Jeho auto stálo za stromem, se kterým se nedalo hnout a moje před. Situace na místě byla taková, že to byla jediná příjezdová a zároveň odjezdová cesta, takže jediným východiskem bylo tento strom odstranit. K tomu však byla zapotřebí motorová pila, kterou jsme ani jeden neměli. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než uvězněného ,,stopaře“ naložit k sobě do auta a odjet do nejbližší vesnice sehnat motorovou pilu k odstranění překážky, aby on mohl jet domů a já na ryby. To se nakonec podařilo. Bohužel si tento proces vzal několik hodin času, což nakonec znamenalo, že jsem tento den pouze nakrmil, ale nenahodil. Druhá překážka nastala po příjezdu k revíru, kdy jsem zjistil, že za pouhé dva dny od silvestra, postoupil led o pořádný kus a mě tak zbývá k chytání pouze třetina revíru. Nebyla tedy moc možnost výběru místa, a tak jsem se řídil pouze hranicí ledu. Na toto zimní období mám ve svém portfoliu ELNER-BAITS, nástrahy určené do velmi chladné vody, které svým složením a postupem při zpracování, zaručují perfektní rozpad i v té nejchladnější vodě. Jelikož cílovou rybou byl kapr na fotku, zvolil jsem záměrně (pro mnohé v tomto období možná velké nástrahy), v podobě boilie 24mm. Bylo mi jasné, že do rána led opět o několik metrů postoupí a podle toho jsem rozmísťoval jednotlivé kuličky při házení do vody. V takto ledové vodě, kdy ryba tráví velmi pomalu, bylo nutné nic nepřehánět. Dvacet kuliček mi připadalo jako ideální počet a tak jsem je plošně rozmístil v okruhu dvaceti metrů. Některé těsně k ledu, některé na volnou vodu, některé neúmyslně na led. Pro tento den jsem již více udělat nemohl, a tak jsem si ještě alespoň na ráno, nachystal pár kuliček do tekutých extraktů, které nástrahu ještě více zatraktivnily. První ranní pohled z okna na -5 stupňů na teploměru, dával jasně najevo, že to nebude žádný komfort. Zastavit mě to ale nedokázalo. Po příjezdu na místo se led od večera posunul pouze o pár metrů, a tak letěly moje montáže těsně k hranici ledu. Ke každému prutu jsem přihodil pět, extrakty nacucaných kuliček na metr přesně, kde ležely moje montáže. Posadil jsem se do křesla a užíval si zimní krásu a hlavně samotu u vody, která je rok od roku větší vzácností. Přibližně po třech hodinách od nahození přišel nečekaný záběr, který jsem bohužel zasekl do prázdna a po opětovném přehození prutu na stejné místo, následovalo dlouhé přemýšlení. Co za rybu asi ochutnalo moji kuličku a kde se stala chyba? V duchu jsem si přál,abych dostal ještě jednu šanci,ale zároveň jsem si byl vědom, že v těchto podmínkách to nebude jednoduché. Měl jsem před sebou poslední hodinu lovu, když v tom slyším zvuk svého hlásiče a v lednovém mrazu nevěřícně koukám, na otáčející se cívku navijáku. Po záseku chvíli nedokážu odhadnout velikost ryby, ale po pár vteřinách, kdy ryba pochopila co se děje, cítím podle tahu, že se o malou rybu rozhodně nejedná. Když jsem jí po několika výpadech poprvé spatřil v průzračné, ledové vodě u hladiny, rozklepaly se mi kolena. Strašně moc jsem si přál, abych rybu navedl do podběráku, protože jsem si byl vědom, že momentálně přepisuji svoje tabulky rekordů, co se týče data ulovení kapra na fotku. Na první vycházce sezony, na svazovce, která je ze dvou třetin pokrytá ledem, je ulovení takovéto ryby daleko ,,před“ hranicemi mých dřívějších úlovků. Přibližně po patnácti minutách boje, navádím rybu do podběráku a v tu chvíli jsem nejšťastnější člověk na světě. Krásný,zdravý lysec hraje celý zimními barvami a moje radost je nepopsatelná. Následuje rychlé focení a po pár minutách pouštím plný emocí, rybu zpět do jejího ledového království. Díky sv.Petře!

Stojany na pruty

Speciální barva a technologie AIRBRUSH, kterou jsme použili na nástřik těchto stojanů,zaručuje dlouhou životnost a téměř vylučuje, jakékoliv loupání či povrchové nedostatky nástřiku. Do těchto stojanů je možné postavit až deset prutů a dají se přizpůsobit konkretní situaci. Můžete je použít buď jako ,,půlené“ například při stavění ke zdi, nebo se dají oboustranně spojit a postavit do prostoru. Po té vznikne stojan s kapacitou až na 20 prutů! Stojany mají ve spodní části držáky k našroubení koleček, čímž následně vytvoříte možnost přemisťování stojanu, aniž by jste museli vyskládávat pruty. Tuto možnost využijete například při vytírání podlahy, nebo pro lepší manipulaci (kolečka nejsou součást balení). Tyto stojany jsou vhodné buď na domácí použití, například k vytvoření pořádku ve výbavě prutů v garáži, či komoře s rybářskými věcmi, nebo jako doplněk vaší rybářské prodejny.
Najdete v sekci PRODUKTY/příslušenství.

SUMČÍ DABL 161cm a 171cm !!!

Léto 2020 (mimořádné)



KAPRAŘOVA SUMČÍ NOC SNŮ
Vždycky jsem si chtěl jako kaprař, vyzkoušet cílený lov sumců a změřit síly s těmito králi našich vod. Za moji patnáctiletou kaprařskou kariéru, se mi již několikrát podařilo sumce ulovit i s kaprovým vybavením, ale jednalo se vždy o ryby do jednoho metru. Po několika letech pohrávání si s myšlenkou, vyzkoušet cílený lov sumců, jsem se letos na jaře konečně dokopal k tomu, že jsem si pořídil patřičné vybavení k tomuto lovu. Kaprařina mě za ty roky naučila, že není dobré cokoliv podcenit, a tak jsem na vybavení příliš nešetřil. Obstaral jsem si dva kovové PENNY, které mají letitou pověst nezničitelných navijáků. Na ně namotal ,,lana“ s nosností 80kg a k nim patřičné pruty v podobné cenové kategorii. Říká se, že nejdůležitější je poslední metr udice, tak i návazcový materiál jsem zvolil monofil o průměru 1mm, který jsem osadil dvěma masivními jednoháky. Na zakázku jsem si nechal vyrobit nerezové stojany, u kterých mi výrobce při předání garantoval jejich kvalitu slovy ,,tohle se v životě nemůže ohnout“. Vybavení by tedy bylo připraveno a zbývalo najít ideální termín, kdy se na tuto první sumčí výpravu vydat. Do karet mi nahrála vy-jímka, kterou si tento rok vyžádala naše místní organizace od rybářského svazu, na jakýsi ,,kontrolní odlov sumců“ na jednom z našich, místních revírů. Jednalo se o středně velkou přehradu s hloubkou u přítoku do 1 metru, až po maximální hloubku u hráze, místy až 18 metrů. Z povídání od kamarádů sumcařů jsem věděl, že i toto rybářské zaměření, má stejně jako kaprařina spoustu omezení, co se týče dodržení rybářského řádu a všeobecných podmínek. Ať už se jedná o zákaz vyvážení a vyvázání samotné nástrahy, použití plavidla při zdolávání úlovku, nebo nutnost stáhnutí prutů po 24 hodině. Všechny tyto omezení značně komplikují samotný lov, ale přesně tato omezení byly na daný termín tohoto ,,kontrolního odlovu“ vyjímečně povoleny. Vybavení by bylo, termín a revír taky… zbývalo najít vhodného parťáka, který by se mnou tuto akci absolvoval. Abych si nepřipadal v nevýhodě, oslovil jsem kamaráda Honzu Augustýnka, který se stejně jako já, cíleně nezabývá lovem sumců, a tak se toto naše klání neslo v duchu KAPRAŘ vs. VLÁČKAŘ. Jelikož měl Honza v hlavě delší dobu podobnou myšlenku jako já, nebylo třeba dlouhého přemlouvání. Před samotnou akcí, jsme se ještě dvakrát sešli, aby jsme doladily poslední detaily a mohli vyrazit. Počasí na daný termín hlásilo pařáky a dusno, což se jevilo oproti kaprařině jako ideální sumcové počasí. Jelikož jsem nechtěl podcenit přípravu, den přede akcí jsem se obětoval a vyrazil nachytat nástražky přímo na tuto vodu,abychom sumcům předložili ,,místní dobroty“. Po několika hodinách lovu ve spadlém stromě , se mi podařilo nachytat několik krásných plotic a perlínů okolo 30cm. Druhý den ráno jsme vyrazili. Z předešlého dne jsem měl vytipováno místo, které se mi zdálo ideální, jak hloubkou, tak členitostí vázek ve vodě, které poskytovaly sumcům přirozený úkryt.Taktiku jsme zvolili takovou, že každý vyvezeme jeden prut k protějšímu břehu a zbylé dva pruty necháme po stranách u našeho břehu. Všechny pruty byly umístěny v okolí vázek, takže jsme předpokládali, že by z těchto míst mohl přijít záběr. Začátek tohoto ,,odlovu“ byl nahlášen na pátečních 14 hodin, kdy vy-jímky jako (lov non-stop, možnost zavezení nástrahy a použití plavidla při zdolávání) platily do nedělního dopoledne. Bylo tedy před námi čistých 44 hodin lovu. První den jsme vydrželi koukat na houpající-se šňůry nad vodou a poslouchat rolničky na špičkách prutů cca do 23:00. Po té jsme po celodenní šichtě padli do spacáků. Honza usnul téměř okamžitě a já ještě chvíli vydržel koukat na hvězdy. Zanedlouho padla únava i na mě, jenže jako blesk z čistého nebe se ozval zvuk, který se od toho kaprařského dost lišil. Nekompromisní jízda přes utažený kovový naviják, cinkání rolničky a do toho zmatenost z rozespalosti, co se vlastně děje. Po rozsvícení čelovky směrem ke stojanům, jsem uviděl svůj pravý prut, který ohnutý na své maximum pomalu a jistě začínal vyvracet ,,nezničitelný“ stojan zabodnutý v zemi. Po záseku následoval pro mě dosud nepoznaný tah, na který jsem reagoval křikem na hluboce uspaného Honzu, ať okamžitě přijde odvázat loď, že mám na prutu nějaké hovado. V tu chvíli jsem si uvědomil, že mě ryba táhne úplně opačným směrem, než byl tento prut vyvezen. Až později mi došlo co se stalo. Prvotní záběr, kterým ryba utrhla trhačku mě nevzbudil a jakmile ryba plující do strany dosáhla vzdálenosti, která kopírovala celou délku vyvezené šňůry, teprve po té mě probudila. Následoval ,,nekonečný“ souboj, kdy s námi ryba otáčela i s lodí a několikrát si dokázala vzít i přes zcela utažený naviják. Když jsme ji poprvé zahlédli, následoval vzájemný oční kontakt doprovázený dvěma sprostými slovy. Po prvním položení sumce na hladinu se Honza chopil úkolu vylovení ryby do lodi.Háky seděly pevně v koutku, a tak při procesu vylovování nedostala ryba žádnou šanci. Jakmile jsme rybu přetáhli do lodi a koukali na její délku, věděli jsme, že se tu o žádnou metrovku nejedná. Při dojezdu ke břehu jsem koukl na čas , který ukazoval 00:00, z čehož vyplývalo, že záběr musel přijít pár minut po té, co jsme oba zavřeli oči. Po změření ryby ukazovala hodnota rovných 170cm. Pro sumcaře specialisty to jistě nebyl bůhví jaký obr, ale pro dva ,,průkopníky“ sumcařiny to byla ryba jako kráva. Tak jako jsme před hodinou usnuli téměř okamžitě, plní emocí, adrenalinu a myšlenek v hlavě co se právě stalo, jsme šli znovu spát, až po dvouhodinové debatě. V tuto dobu jsme ještě stihli znovu zavést prut na stejné místo a kolem druhé hodiny ranní jsme šli znovu spát. V tu chvíli jsem si říkal,jestli tohle ještě někdy zažiji a s touhle myšlenkou jsem i usínal. Plný emocí jsem se spíše jen převaloval a pořádně mi nešlo usnout. Najednou jsem do ticha noci uslyšel zvuk rolničky, což mě znovu vystřelilo do bot a během pár sekund jsem stál u stojanu s prutem. Můj ,,výstřel“ ze spacáku probudil i Honzu, který se ptal co se děje. Stál jsem u stojanu a odpověděl mu, že jsem slyšel ,,kopnutí“ prutu a rolničku, že se okolo nástrahy nejspíš něco děje. Nechtěl jsem rozsvěcovat čelovku, protože se tentokrát jednalo o druhý prut, který byl nastražený jen cca 20 metrů od břehu. Jenom jsem to dořekl a v ten okamžik se opakovalo téměř totožné, co před pár hodinami. Nekompromisní jízda přes utažený naviják, prut ohnutý do luku a zvuk rolničky do ticha noci. Když jsem svírajíc prut v ruce s něčím velkým na druhém konci zavolal na Honzu ,,je tam“ , ozvala se z pod jeho deštníku věta….. to si děláš prdel! Z předešlé akce na nic nečekal, instinktivně skočil ze spacáku rovnou do lodi a jeli jsme znovu do akce. Téměř totožný scénář, stejný boj, stejný tah ryby dával tušit, že se nám za chvíli u lodi zjeví podobná obluda jako při prvním záběru. Nevěřil jsem tomu ani Já, ani Honza. Kaprař co si poprvé vyrazí vyzkoušet chytit sumce, stojí v lodi a v rozmezí čtyř hodin podruhé zdolává takovouto rybu. Po prvním položení ryby na hladinu, následoval opět Honzův odvážný kousek v podobě strčení ruky do sumčí tlamy, kde jen pár centimetrů od prstů visí dva ocelové jednoháky. Jako by mi připadalo, že už to Honza někdy dělal a rybu se podařilo napoprvé dostat do lodi. Následovaly Honzovy kamarádské, emoční projevy typu ,,běž do pr…. ,tohle není normální“, dvě takové ryby během pár hodin. Ani já tomu nemohl pořád uvěřit, ale při pohledu na podlahu lodi bylo jasné, že vezeme na břeh druhou, podobnou rybu. Po změření se ukázala délka krásných 160cm. Byl z toho první a možná poslední kaprařův, noční, sumčí dabl v životě. Bylo mi trochu líto Honzy, že se do posledního dne nedočkal na své pruty záběru, ale vzhledem k sehrané spolupráci při zavážení nástrahy, zdolávání úlovku a vylovování do lodi, beru tento neočekávaný úspěch jako společný. Po rozednění nás ještě čekalo focení, protože tohle prostě muselo být do našich rybářských archivů zdokumentováno. Co mohu závěrem s jistotou říci, je že mě tento lov, po tom co jsme zažily, doslova uchvátil. Vybavení bylo řádně prověřeno a určitě si rád v budoucnu tento adrenalinový sport zopakuji.Teď když píšu tentočlánek, sedím zase u vody u svých kaprových děliček, hypnotizuji swingery a vzpomínám na tuto vydařenou akci.
Úplným závěrem patří poděkování Honzovi a na příští rok jsem připraven, že si vyměníme role.
Petrův Zdar Tomáš ,,CARP-STEIN“ Elner.

Facebook
Facebook
YouTube
INSTAGRAM