Podzim volá – Jan Dajčar a Milan Hecl

Začal nový školní rok 2017-18 a to byl signál pro mě a mého parťáka Milana že je tu podzim a je to ta správná doba na chycení nějaké případně nějakých slušných ryb.

Je to ta doba kdy kapři po létě kdy jejich aktivita nebyla nic moc začínají aktivně hledat potravu a zásobit se na zimu . Přípravili jsme si na vnadění asi dvacet kilo vařené kukuřice , pět kilo vařených tygřích ořechů , deset kilo 20mm pelet “ Coppens Halibut “ a asi deset kilo krmných boili 20mm . Když už jsem u krmení tak bych se měl zmínit že jsme s Milanem v minulosti vystřídali několik značek koulí na které jsme více-méně měli střídavé úspěchy a proto jsme se rozhodli že na tuhle výpravu vyzkoušíme koule značky “ ELNER-BAITS “ které se nám osvědčili i na našem revíru.
Cesta proběhla velice hladce a počasí na příští dny mělo být to správné rybářské a to taploty do 23 stupňú , lehké přeháňky a proměnlivý vítr do 7m za sekundu – co nás trochu rozhodilo byl úplněk a to jak se mezi rybáři říká ryby moc nereagují ale což , uvidíme.

Vybalování a chystání k lovu je vždy lepší než balení a proto nám to ani moc nevadilo když jsme vše museli nanosit z aut na lovné místo a nebylo toho málo.

Pak už přišli na řadu naše pruty Shimano Tribal 3,25lb které jsme nahodili do patřičné vzdálenosti – na jeden můj a jedne Milanův prut jsme dali 22mm boilí “ ELNER BAITS“ s příchutí “ Bahenní patentka “ které jsme věřili oba nejvíce. Já dal na druhý prut 20mm kouli Mrtvolu“ a Milan na svůj druhý prut nasadil něco sladkého a to konkrétně “ Jablečný mošt “ a začali zakrmovat lovné místo. Po řádném zákrmu jsme si uvařili dobrou kávu kterou jsme už potřebovali jako sůl a přidali něco k snědku i pro nás.

Do večera a v noci se nic podstatného nedělo až na nějaké pípnutí které jsme přisuzovali bílé rybě nebo přejezdům a hned ráno jsme všechny pruty přehodili jen jsme vyměnili koule za čerstvé. Během snídaně asi v 7,35 h přišel první záběr na bahenní patentku a Milan musel opustit pánev se smaženými vajíčky a věnovat se zdolávání první ryba . Po pár minutách se mu podařilo rybu zdolat – byl to šupik o váze 11,70 kg a to nás oba povzbudilo že jsme si dali malého panáčka slivovice na první rybu výpravy. V poledne jsme znovu přihodíli několi raket krmení a udělali si něco na oběd. Po znovu přehození všech prutů přišel další záběr až někdy kolem čtvrté odpoledne ale byl to šupík odhadem 9 kg. Těsně před setměním jsme měli v rozmezí 10 minut dva záběry a na podložku se podíval můj pěkně vysoký šupináč a Milana poctil návštěvou nádherný lysec a po vážení na trojnožce se váha zastavila na čistých 18,10 kg a ten můj šupík měl taky pěkných 14,5 kg . Byli jsme nadšeni s tak nádherných dvou ryb a tak jsme udělali pár fotek a honem pustit naše kamarády zpět do jejich živlu. Přes to že se už skoro setmělo rozhodli jsme se na krmné místo poslat pár raket krmení a naše dva Tribali nahodit do stejného místa s čerstvou nástrahou. Ráno v 6 hodin mě z teplého spacáku vytáhl zvuk mého připoslechu a v ranní husté mlze jsem stahoval rybu která se na první dojem moc nebránila ale v okamžiku kdy ucítia břeh se rozpoutal nádherný boj a to už za mými zády stál vzbuzený Milan a s poznámkou “ bacha to bude amur „a měl pravdu. Amur mi několikrát odjel od břehu než jsem ho parťákovi asi po 10 minutách navedl do podběráku a po zvážení měl 12,10 kg což je můj rekord ale do konce výpravy jsem chytl ještě jednoho hodně podobného 11,90 kg ale zajímavé je že ten první přišel na Jablečný kompot ale druhý na Mrtvolu což je nehorázný smrad a jak všichni říkají Amur na smrad nepřijde ale v mém případě přišel. Do večera jsme ještě chytli tři nádherné kapry od 11 do 13kg a noc znovu proběhla v klidu a tak ráno proběhlo dobré kafe na probuzení a chleba s domácí zavařenou vepřovkou .Po snídani znovu nakrmit 15ti rakety naše kamarády a přehodit ptuty s novými koulemi a dát si panáčka na nový den. Asi v púl deváté jsem si řekl že se trochu porozhlédnu kolem břehu a tak jsem si vzal připoslech a vyrazil a Milana nechal hlídat všechny pruty . Do kouta jezera kde je to nějakých 300 m jsem se chtěl podívat zda se tam neukazují ryby ale když už jsem tam docházel v kapse mi začal pípat připoslech a zprvu jsem si myslel že mě parťák zkouší ale když to bylo už podruhé rozběhl jsem se k našemu místu a když jsem doběhl ( tedy v uvozovkách doběhl ) Milan už zdolával rybu a podle jeho výrazu v obličeji a ohnutému prutu se dalo očekávat že to bude velká ryba. Tribal byl ohnutý na maximum a ryba neskutečně bojovala než se nám po více jak 20 minutám ukázala prvně u břehu a nechápavě jsme se na sebe bez jediného slova podívali .Kapr šupináč určitě přes jeden metr ještě několikrát odojel na deset metrů a oba jsem se v duchu modlili ke svatému Petru aby se nevyháčil a řeknu Vám že to muslao být slyšet jak jsme si oba oddechli když byl v podběráku. Milan vytřepával ruku z toho boje ale před tím jsme si stačili plácnout a já jen procedil mezi zuby “ nalíváš „.

Řeknu Vám ta ryba měla 107cm , nebyla moc vysoká ale neskutečně široká a váha se zastavila na osobním rekordu 22,80 kg a byla chycena na bahenní patentku. Muselo samozřejmě proběhnout focení a pak přišla na řadu hanácká slivovička na oslavu. Někdy odpoledne jsem měl štěstí na větší rybu i já a tak se v podložce znovu na bahenní patentku po vekém boji ocitl šupík 20,95kg z kterého jsem měl velkou radost . Druhý den ráno nám přišli ještě asi tři ryby a z toho dvě byli znovu nádherné , dva lysci s váhou 16,5 kg a 17,7 kg a jeden šupík 12,2 kg. Tahle podzimní výprava se nám vydařila a jak říkám všech asi 14 ryb bylo chyceno na koule od“ ELNER BAITS“ s příchutěmi „Bahenní patentka“ „Mrtvola“ a „Jablečný mošt“ a všem sportovním rybářům vřele doporučuji.

Balení všech rybářských krámů mě osobně nebaví ale oba dva nás těšilo že to byla úspěšná výprava a o to více se už těšíme na další rok kdy naše šupinaté kamarády navštívíme.

Honza a Milan.

Facebook
Facebook
YouTube

Facebook

Likebox Slider Pro for WordPress